Rodokmen
Pokud budeme sledovat pouze mužskou (otcovskou) linii předků, pak mluvíme o rodokmenu. Jde vlastně o nejjednodušší formu rodinného stromu, kdy pátráme po nositelích stejného jména (příjmení).
I když se jedná o základ rodinné historie, pátrání může být poměrně náročné. Na území Čech a Moravy jsou některé matriky dochované až do 17. století (výjimečně i starší), takže se lze dostat teoreticky k 10. – 13. generaci. V nejstarším období se v matrikách uváděly pouze základní informace a rodinnou historii je tak většinou nutné doplňovat z jiných zdrojů.
Vývod
Sestavení vývodu je nejčastější požadavek při pátrání po předcích. Podobně jako u rodokmenu se vychází z určené osoby a sleduje se linie jejích předků. Na rozdíl od rodokmene však po mužské i ženské linii. Znamená to, že v 1. generaci, což jsou rodiče určené osoby, to je otec a matka, ve 2. generaci jejich otcové a matky, což jsou již 4 osoby. Takto můžeme postupovat dále až třeba k 7. generaci, která zahrnuje 128 osob (pokud jsou známy všechny osoby). Celkově tedy můžeme mít v linii od 1. po 7. generaci 254 osob!
Vývod je nejčastěji zobrazován (podobně jako rodokmen) ve formě stromu nebo také jako vějířový graf.
Rozrod
Poslední, nikoliv nejméně významnou, formou uspořádání rodinné linie je rozrod. Jedná se o všechny potomky určeného jedince. Většinou jde o sledování původu například šlechtických rodů nebo významných lidí (umělci, vědci apod.).
Sestavení rozrodu je velmi náročná činnost, protože se často nelze opřít o logické vazby (linie předků) a je nutné procházet matriky stránku po stránce a prozkoumat řadu dalších historických podkladů.
Při vytváření rozrodu lze postupovat dvěma způsoby: buď sledujeme jedno příjmení, a pak zahrnujeme jen osoby nesoucí toto příjmení, nebo sledujeme potomky synů i dcer, bez ohledu na příjmení. Jak bylo již naznačeno v popisu vývodu, může jít o velké množství osob, zde již o tisíce.